Ráno počasí bezproblémové, provoz na dálnici, provoz na dálnici v pohodě, v 8.40 parkujeme před ivančickým domem dětí, kde se má utkání hrát. Kapitán domácích stojí přede dveřmi a smutně oznamuje, že nemá klíče. Po mnohých telefonátech uběhne dvacet minut a nakonec se ukazuje, že pracovníci domečku, jehož vchodové dveře jsou zamčeny, se nacházejí uvnitř. Konečně je odemčeno a nastává další anabáze: hledají se klíče od nějaké vhodné klubovny. I tento problém se neřeší zrovna rychle, takže nakonec až v 9:30 se dostáváme do jídelny a zápas konečně začíná. Jídelna je relativně málo vytopená: na čtvrthodinové až dvacetiminutové posezení by to ještě šlo, ale hrát zde šachy znamená hrát v bundě. Ach jo… snad nám příště los vyjde a s Ivančicemi budeme hrát příště doma, je to jednoznačně nejhůř připravená hrací místnost ze všech, kam jsme v této sezóně zavítali.

Utkání je poměrně vyrovnané, první tři desky končí remízou. Postupně se však zdá, že za delší konec budou tahat domácí. Prohrává Ondra Kilberger a také pozice Martina Hrůzy, jenž postupně ztrácí jednoho pěšce za druhým, končí prohrou. Nijak dobře nevyhlíží ani partie Michaela Kureše. Nakonec nám však přeje štěstí: Michaelův soupeř se hazardně vydává králem před své pěšce a Michael mu za trest dává velice pěkný mat. Pro Michaela je to první výhra za tento tým a pro nás šťastná zápasová remíza.

Závěrečná tři kola budeme hrát všechna doma (los nám byl velice milostivě nakloněn), podrobné výsledky sedmého kola i rozlosování závěrečných tří kol naleznete v přiloženém zpravodaji.

Názvy příloh:

7.pdf

[ ]

74 Kb