Ráno jsem sice vyrazil z domu ve stejnou dobu, jako by se hrálo v 9 hodin (soupeři jsou zdaleka, a tak bylo domluveno, že zahájíme až v 10.00), udělat malý nákup a navštívit myčku však zabralo více času, než jsem předpokládal, takže do klubovny jsem dorazil až pět minut před stanoveným začátkem. K mému příjemnému překvapení už byl zásluhou pana Vachka materiál postaven (pane předsedo, díky). K tomu, abychom definitivně zažehnali sestupové starosti, bylo třeba dnes vyhrát, proto jsme nastoupili relativně v silné sestavě. A při vyplňování zápisu o utkání následovalo další příjemné překvapení – soupeři dorazili v sestavě ne zrovna nejsilnější. Bylo jasné, že utkání musíme vyhrát a od počátku to tak i vypadalo. S výjimkou poslední desky jsme všude stáli velmi dobře, často i na výhru. První výsledek byl sice nerozhodný – Karel Mazanec nedokázal svůj náskok ve vývinu proměnit v něco hmatatelnějšího a dovolil soupeři vyrovnat hru, načež se dohodli na remíze – ale pak už jsem mohl do zápisu o utkání psát našim hráčům jedničky. Za stavu 4 : 1 pozici pokazil pan Strnad: v koncovce V + J proti V + J postupně získal až tři pěšce navíc, ale soupeři dovolil ještě remizovat. Nicméně tato remíza potvrdila naše definitivní vítězství v zápase: prohrát už jsme nemohli. Pak ještě překvapivě vyhrává Dominik Hrůza na osmé – on i soupeř nepokračovali vždy nejpřesněji, výsledek partie se několikrát otočil, ale nakonec slavil vítězství Dominik. Jako poslední zkoušel vyhrát až do 16 hodin Honza Mazanec, ale houževnatý soupeř nakonec remízu udržel. V soutěži jsme zachráněni, cíl splněn. Zpravodaj ze soutěže přikládám v příloze.

Názvy příloh:

8.pdf

[ ]

99 Kb