Poměrně neplánovaně jsem se dostal jako řidič do Pardubic, kde naše extraligové dorostenecké družstvo nebo výstižněji spíše jeho torzo svádělo nerovný boj se silným družstvem Polabin, odpoledne pak s neméně silným družstvem Jičína.

Přestože jsme se na dvojzápas velmi pečlivě připravovali, vysoká marodka tří klíčových hráčů - Marka, Juráska a Žitného nám spíše přisuzovala roli sběratele kanárů. Sestavu jsme sice byli schopni doplnit Dominikem Frýdou a Tomášem Kocím, ale při síle soupeřů a skutečnosti, že šestou šachovnici již nemá kdo hrát jsme si jeli kalich hořkosti vypít do restaurace Rosignano až do dna. V dopoledním zápase proti Polabinám však i přes poměrně rychlé prohry Tomáše a Míši zbylí tři bojovníci svá utkání poctivě dotáhli do remíz a konečný výsledek 1,5 : 4,5 je velmi cenný a hráči dokázali, jak soudržné a bojovné toto družstvo je.

I když tento zápas pro nás vlastně nic tak důležitého, vzhledem k další organizaci soutěže, neznamenal, alespoň jsme mohli bez tíhy předchozího špatného výsledku zasednout k odpolednímu zápasu proti Jičínu, který pro nás už byl existenčně důležitý.

Ten se pro nás začal vyvíjet velmi příznivě, Anička Vítová na čtvrté desce chybovala, ztratila věž a Míša Kureš bez problémů zvítězil - srovnáváme handicap - 1:1. Bohužel velmi rychle chybovala i Eliška Vavřínková a opět prohráváme. Vojta Straka udržel remízu s Danem Kožúškem, Tom Kocí má v remízové koncovce pěšce víc - prohrát by neměl a Dominik Frýda bojuje ve víceméně rovné pozici. Pak zakouzlil Tom a po zhruba sedmdesáti tazích a třech hodinách boje připisuje do pokladny Lokálky cennou výhru s Fojtem - 2,5:2,5. Mohlo se zrodit i větší překvapení, ale Dominik Frýda v mírné časové tísni již neměl dostatek sil ani odvahy lámat partii na výhru a po další asi půlhodině podepsali remízu.

Nutno ještě podotknout, že vlivem jakési akce v restauraci se Tomova a Dominikova partie dohrávaly v naprosto neregulérním prostředí, kdy skupina lidí ve vedlejším salónku hlučela tak, že soustředit se na partii, vymýšlení plánů apod. bylo prakticky nemožné.

I když bod za remízu s Jičínem naše záchranářské práce příliš neposílil, je potřeba vyslovit celému družstvu včetně Milana Šnorka a Tomáše Vavřínka poděkování za odvedené výkony a věřit, že drobná naděje na záchranu v soutěži se nám podaří ve Vlachovicích přetavit ve skutečnost.

Do Brna jsme se dostali kolem deváté hodiny večer, kdy naši smůlu se sestavou korunovala i narůstající mlha a tudíž i obtížnější dojezd. Jo, když se daří, tak se daří!

P.S.: Podrobnější hodnocení Milana Šnorka a partie ze zápasu připnu k tomuto článku během následujících dnů

Názvy příloh:

Hodnocení kapitána - Milana Šnorka	[ ]	19 Kb
Lokomotiva Brno - ŠK AD Jičín.pgn	[ ]	3 Kb