Zbrojovka Vsetín – Lokomotiva Brno B

4 ½ : 3

Očima kapitána

V neděli 29. 1. zajíždělo naše B družstvo k nejvzdálenějšímu soupeři - do Vsetína. Nutno podotknout, že to zdaleka nebylo B družstvo, ze základní sestavy to byli pouze 3 hráči. A to že výsledek skončil naší nejtěsnější porážkou, o které se rozhodlo až v poslední hrané partii, lze považovat za fantastický úspěch.

O nutnosti změn v sestavování družstva si jistě povíme na členské schůzi 31. 1. Pokud z 18 lidí na soupisce je ochotno, schopno nebo může hrát pouze 11 lidí.... Z toho odečteme 3, kteří souběžně hrají extraligu, zbude vám přesně 8. A pokud vám, jinak opora týmu – Jirka Musil oznámí, že v termínu utkání má nějakou individuální akci v Olomouci, je zaděláno na velký problém. Karel Kratochvíl mi přislíbil uvolnit bratra Milana, oslovil jsem i v Olomouci bydlící Petru Blažkovou, byl jsem odmítnut matkou Vojty Juráska a Také Ondřej Šaršon se potřeboval připravovat na zkoušku, což bez počítače nešlo. Manžel Petry Blažkové mi oznámil, že Petra je hospitalizována a na sms dotaz mi Milan Kratochvíl odpověděl: „ nehrají...pracuji“. Když k tomu připočteme, že, že Oskarovi se rozbil počítač, takže účast nepotvrdil, byl to pro kapitána předinfarktový stav. Nakonec jsme přece jen vyjeli alespoň v sedmi lidech...

Z výkopu jsme prohrávali 1 .: 0, další 3 hráči (osádka jednoho auta však dokázali skóre srovnat na 2:2 David Mičulka, hrající bílými na druhé šachovnici s domácím Bosákem a jeho otec Petr Mičulka černými s domácím Parákem vyhráli . Na sedmé hrající ing Vachek černými prohrál se Zajíčkem. Všichni tak mohli odjet a zůstala jen posádka našeho auta.

Řidič a kapitán, tedy Veselý z Lokomotivy hrál na 1. šachovnici s hostem ze Slovenska Motúzem, s ELEM větším víc než o 300 bodů, ale na šachovnici to tak vůbec nevypadalo. V zahájení jsem snadno vyrovnal a převzal iniciativu. Soupeř ztratil spoustu času přeskládáním figur do jiných pozic, ale zavčas stihl tahem Sa3 vyměnit mého Sd6, jinak bych ho asi snadno matoval. Útočil jsem na slabě kryté královské křídlo jezdcem dámou i věží, 3x jsem hrozil vícetahovým matem. Soupeř vše viděl a ubránil. No a já hledal nakonec alespoň jistotu věčného šachu , ani tu jsem nenalezl. Byla to pozice plná života a zbyly mi jen 3 minuty na 10 tahů. Nezbylo než vyměnit dámy, zjednodušit, ale výsledkem výměn byla jen tragická koncovka. Tak to bývá, když s útokem spálíte za sebou všechny mosty. .. 3 : 2 pro domácí. Ale hned se na nás usmálo štěstí. V jasně remízové koncovce vytvořil domácí Petr Zvardoň proti našemu Oskaru Hájkovi jedinou možnost jak koncovku prohrát ,a vynutil tak pro sebe čistou pěšcovku s jedním pěšcem na míň. A bylo 3 : 3 Zbyly partie Našeho Vojty Straky, hrajícího černými s domácím Juříčkem, a Daniela Marka bílými se Stančíkem. Obě koncovky remízové, nabídl jsem jako kapitán 4 : 4, ale proti se postavil domácí , zkušený hráč Juříček, který si věřil.. Zatímco Daniel Marko po chvíli přijal remízu v koncovce, kde měl lepšího jezdce v pěšcovce proti střelci soupeře, tak doopravdy Juříček našeho Straku doslova ošidil. Obětí pěšce demonstroval převahu svého Jezdce, proti střelci našeho hráče, v zablokované pozici.. Takže prohra 4 1/2 : 3 ½

Za fotografie z utkání díky Davidovi Mičulkovi.