Třetího a čtvrtého června se ve velmi pěkném prostředí chrudimského muzea konaly tradiční šachové Zaječice, hrané jako MČR šestičlených družstev starších žáků. Lokomotiva poslala do boje dvě družstva, stejně jako dvě dvojičky do turnaje nejmladšího žactva. Tadeášek Hladký a Michael Ulčák vybojovali vynikající druhé místo a to ještě na asi páté pomocné hodnocení. Velká gratulace, ke zlatu chybělo opravdu jen velice málo. O nejmenší družstva se starali rodiče Tadeáška, o naše béčko ochotně paní Vavřínková a áčko jsem dostal na starost já. V další části reportáže se budu věnovat pouze výsledkům áčka a doufám, že se tu brzy objeví i hodnocení paní Vavřínkové a pana Hladkého.

Ne, že bych se svojí šachovou výkonností mohl vůbec takový důležitý ouřad chtít zastávat, ale vlivem nejrůznějšího zaneprázdnění ochotných lidí už prostě nikdo jiný nebyl na skladě.

Dlouho jsem přemýšlel, jak tuto funkci kvalitně zastávat, přotože děti, které ve družstvu hrály jsou výkonnostně daleko přede mnou a nakonec jsem přijal indiánské jméno Sitting Coach a omezil jsem se jen na hecování družstva k co nejlepším výkonům. Řekl bych, že to byla správná volba, a že všchno probíhalo tak, jak má i bez mojí intervence. Jsou to prostě profíci!!! I když si každý během těžkého turnaje vybral poněkud slabší chvilku, probíhalo to většinou tak, že zbylá část družstva zaváhání kamaráda stihla napravit a celou dobu jsme se pohybovali v naprosto elitní společnosti.

Po prvních dvou kolech, kdy jsme si celkem bez nervů poradili jako osmí nasazení se ŠS Železné Hory a Vlašimí B přišlo první klopýtnutí a díky bodovému půstu prvních tří šachovnic jsme uhráli jen remízu s papírově slabším Grygovem. Škoda, že nikdo z našich úderníků nenašel alespoň tu půlku.

Ve čtvrtém kole jsme si trochu v bojovném zápase se štěstím v závěru spravili chuť proti Durasu a vyhráli jsme 3,5: 2,5 a následně jsme dokázali porazit i velmi silný tým BŠŠ B 4:2. Den tedy končíme na prvním stole proti, jak se i později přesvědčily i všechny ostatní týmy, neporazitelným Polabinám A. Ty přijely ve velmi silné sestavě a po sérii samých výher turnaj zcela zaslouženě vyhrály. Věková i elová síla tohoto mužstva byla nepřekonatelná. Z tohoto pohledu se i naše prohra 2:4 jeví jako lichotivá. Naše družstvo bojovalo po celodenním horku jako smečka lvů, ale na víc to prostě nestačilo.

Přenocujeme na velmi lichotivém čtvrtém místě a pan Hurta, vymlouvající se na tu plechovou bednu, nám nalosovává další prestižní zápas - proti A družstvu Kuřimi. Tento zápas byl nakonec po dvou vítězstvích vzadu a čtyřech remízách zepředu celkem v poklidu v naší režii a po sedmém kole jsme se vyšplhali na celkové třetí místo. Do osmého kola nastupujeme proti Vlašimi A a po bitvě se po celkové remíze před posledním kolem propadáme na páté místo a jdeme do finále proti áčku BŠŠ. Tady zase pro změnu nestačíme na soupeře vzadu a naše čtvrtá až šestá deska prohrávají. Frýdek má vyspělý tým a tak ani velká snaha na předních deskách nepřinesla víc než 2 body a s turnajem se loučíme prohrou 2:4. Současně se propadáme na celkově deváté místo. Jo, v tříbodovém systému hodnocení se remízy nevyplácí.

I tak jsme uhráli dobrý výsledek. Elitní desítka je určitě dobrou vizitkou našeho relativně mladého mužstva, které navíc pro plnění takříkajíc reprezentačních povinností postrádalo Míšu Kureše. Hráli jsme v sestavě Vilém Faja, Šimon Volák, Kamil Khadash, Jan Hvozdovič, Anna Vavřínková a Samuel Khadash a všem bych rád za svoji osobu poděkoval za soustředěný a velmi profesionální výkon. O tom, že to neměli lehké se můžete přesvědčit ve výsledkové listině. Mě bylo velkou ctí, že jsem mohl být u toho.

výsledkový servis

Názvy příloh:

Lokomotiva Brno na turnaji dvojic v Chrudimi.pdf	[ ]	1569 Kb
Hodnocení vystoupení družstva B Jitky Vavřínkové	[ ]	24 Kb