|
Bývalo nepsaným zvykem, že reprezentovat klub v prvním družstvu byla pro každého čest o kterou se bojovalo. Dnes je situace, bohužel, zcela jiná a hrát jede ten, kdo je ochoten obětovat víkend ve prospěch družstva a klubu ( to platí samozřejmě i pro nižší soutěže) a přitom má i dostatečně hroší kůži a odvahu sednout si proti hráči o několik set bodů silnějším. V duchu mojí snahy nebýt kontumováni, jsem přesvědčil ke hře v podstatě poslední čtyři desky naší sestavy. Co mi také jiného zbylo, když se protentokrát ze zápasu omluvilo z nejrůznějších důvodů hned pět hráčů základní, v porovnáním s ostatními kluby, již dostatečně chatrné sestavy.
KVS EKODIVIZE OPAVA - ŠK LOKOMOTIVA BRNO A 6,5 : 1,5
Moje celkové zklamání začalo již ráno, kdy se naprosto bez omluvy rozhodl nepřijít Milan Kratochvíl. Do této chvíle ani nenašel dost slušnosti, aby se omluvil. Obdrženou pokutu 300 Kč mu tímto přisuzuji plně k tíži a pokud ji nevyrovná budu se ostře stavět proti jeho další nominaci.
Tak jsme po asi 2 hodinách celkem nepříjemné cesty v trvalém dešti dorazili téměř včas do Opavy a díky porozumění soupeře a rozhodčího jsme mohli začít v sedmi hrát dokonce bez penalizace. V sedmi a výrazně slabší - marně jsem hledal jakoukoliv paralelu se slavným westernem. Nicméně i přes špatný výsledek mohu zodpovědně prohlásit, že pokud se týká bojovnosti a odhodlání, tam jsme se našim slavným westernovým kolegům minimálně vyrovnali. Nikoho asi nepřekvapilo, že jsem prohrál jako první, nicméně i tato partie trvala déle než 3 hodiny. Odměnou mi bylo i jakési uznání mého soupeře, který sám přiznal, že nečekal tak houževnatý odpor. Bohužel stejně jako já dopadli i pánové Vachek, Šnorek a di Liberti, přičemž poslední dva jmenovaní mohli usilovat i o lepší výsledek. Milan je bojovník, odmítnul nabídku remízy, aby nakonec prohrál a Ivan byl k remíze hodně blízko. Zbylí tři bojovníci - Martin Hošek, Kyrill Slepov a Karel Kratochvíl svoje partie udržovali v remízových vodách až do konce a celkový výsledek byl na světě.
Trpkou příchuť porážky nám, již řádně vyhladovělým, zpříjemnila návštěva jakési čínské restaurace a kolem půl šesté jsme se v Brně rozcházeli s tím, že víc jsme asi ani udělat nemohli. Bohužel jsem přesvědčen o tom, že pokud by v našem prvním družstvu měli trvale suplovat ochotní důchodci a hráči, kteří s bídou dorostli do krajského přeboru jsme v této soutěži odsouzeni k sestupu. Snad se situace zlepší. |
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.