Po úvodním dramatickém utkání na Vinohradech nás ve 2.kole čekal další z papírově slabších týmů, tým Tetčic. Navíc se na zápas z rodinných důvodů nemohl dostavit Milan Šnorek ani Jarda Veselý. Naštěstí máme na soupisce řadu kvalitních náhradníků a tak Milana s Jardou nahradili pánové Lička a Martíšek. Domácí nastoupili k utkání prakticky v základní sestavě a určitě se těšili, že nám stejně jako loni pořádně zatopí.

Zápas jsme zahájili mojí rychlou remízou na prvním stole proti Tomáši Mudrovi. První trhlina v plánu domácích se podařila vytvořit panu Ličkovi, který černými poměrně jednoduše přetlačil pana Kolka. Zápas tak byl 1,5:0,5 pro nás a i pozice na ostatních šachovnicích vypadaly slibně.

Jirka Musil hrál bílými Grunfeldovu indickou proti Martinu Tláskalovi a za obětovaného pěšce měl velice pohodlnou hru se slušnými šancemi na výhru. Nataša se bránila černými proti Radkovi Přibylovi. Pro nás nejvratší a zároveň nejdivočejší partii hrál Petr Kunčar s Josefem Dirgasem. Petr se v zahájení rozhold obětovat celou věž, za tlak na černého krále. Oběť byla při chladnokrevné hře zcela jistě nekorektní, Josef se ale zřejmě nechtěl pouštět do nebezpečných výletů králem. S braním věže váhal a soustředil se především na obranu. Na dalších stolech se bránil pan Vykydal proti mírně aktivnější pozici Jirky Sysla. Oskar útočil v pěkné pozici na Davida Hampela a na posledním stole získal značnou prostorovou převahu a následně i několik pěšců Karel Martíšek proti Liboru Divišovi.

Jako další skončil svoji partii Jirka Musil, který trošku uspěchal vnik dámy do soupeřovi pozice a vznikla z toho remíza. Rovněž pan Vykydal získal pro tým cennou půlku, když soupeř už nevěděl, jak pozici zesílit bez přílišného rizika. Chvíli poté zvítězil Petr Kunčar, kterému se podařilo věž zachránít a po útoku mu zbyla značná materiální převaha do koncovky.

Stav tak byl 3,5:1,5 pro nás a začaly se blížit časovky. Zejména Oskar měl už jen 2 minuty na 10 tahů. Navíc po trošku nešikovných výměnách se David Hampel začal šikovat k útoku. Oskar místo získávání času opatrným přešlapováním na místě vytáhl dopředu pěšce před svým králem. Tím dal Davidovi možnost vtrhnout dámou na oslabená pole a nakonec byl nucen kapitulovat. Když jsem se pak Oskara ptal, proč nenabídl remis v okamžiku, kdy měl sice málo času, ale pozici v pořádku, tak mi odpověděl, že by to soupeř určitě nevzal. David však přiznal, že se v pozici necítil dobře a remis by určitě vzal. Snad se Oskar příště zeptá, nic za to nedá :)

Zbývaly tak poslední dvě partie. Karel Martíšek měl bílými aktivní pozici s materiální převahou a chystal se k závěrečnému úderu. Než se k němu odhodlal, rozhodl se několikrát opakovat tahy, během nichž mohl, k mému zděšení, soupeř získat zadarmo celou figuru. Podle motorů by byla vzniklá pozice už remízová. Naštěstí pan Diviš automaticky zopakoval tahy a Karlovi už nic nebránilo partii zakončit a rozhodnout o našem zápasovém vítězství.

Poslední partii dohrála Nataša, která pěkným výkonem a důslednou obranou otupila snahy bílého a přešla do remízové věžovky. Mnou navrhovanou remis se rozhodla nenabídnout, protože se ve věžovkách vyzná a má od Petra Veličky naordinováno hrát je až do konce. To se nakonec vyplatilo, když Radek Přibyl udělal v koncovce vážnou chybu a Nataša uzavřela výsledek zápasu na konečných 5,5:2,5 pro nás.