Podruhé (a z důvodu věku naposled) se hráč Lokomotivy Michael Kureš zúčastnil Mistrovství ČR do 8 let, loni ve Vyškově byl jedenáctý (6/9), letošní ambice byly přece jen vyšší.
Mistrovství se konalo 10. - 11. května 2014 v Táboře v hotelu Dvořák. Organizátoři se připravili skvěle, všechno klape, prostředí sálu příjemné, použity zúžené stolky pro děti s šířkou 70 cm, na figurky dosáhnou. Do bojů nastupuje 81 chlapců a 18 dívek. Hrací čas 2x20 minut s přídavkem 10 sekund za tah. Sobota 10. 5. První tři partie se slabšími soupeři (Sedlák – Tábor, Blahut – BŠŠ, Hlavina – Nebušice) Míša zvládá na „své“ třetí šachovnici v bleskovkovém tempu, což ale není příliš ku prospěchu věci. Po polední přestávce, kdy děti měly možnost se na přilehlém pivovarském dvoře proběhnout a házet míčky do organizátory připravených maket šachových figur – což jsou aktivity, které by temperamentnímu Michalovi šlo odepřít jen za sotva odhadnutelnou cenu – nastupuje s černými k partii čtvrté proti Vašínkovi z BŠŠ uřícený a méně koncentrovaný. Následně přehlíží, že mu bílí pěšci královského křídla obklíčí a sežerou střelce. Ztrátu figury pak sice ještě na moment vyrovná, ale na katastrofu už je zaděláno: soupeřovým pěšcům se uvolňuje bezpřekážková cesta až na osmou řadu. Vymyslet nelze patrně nic, i když Míša nad partií teď nešťastně sedí – je pozdě. Z třetí desky je odsunut na čtvrtou, v pátém kole naštěstí hladce zdolává Šafáře z Poličky a dostává příležitost napnout síly proti Stočkovi z Polabin v kole šestém – tentokrát už na šachovnici druhé, s černými, přičemž na první se v tomto kole potkávají dosud neporažení Stalmach z BŠŠ a místní borec Hák, tedy oba výše než Michal nasazení hráči. Partie proti Stočkovi překrásná, teď se hrajou opravdu šachy. Všichni už dávno dohráli a Míša pořád se soupeřem bojuje ve vyrovnané, ale oboustranně nebezpečné dámské koncovce s množstvím pěšců a zakončuje ji efektně: vynucením výměny dam, nádherným uvolněním izolovaného pěšce, za kterým je nucen se rozběhnout bílý král a nemoha se rozpůlit, chybí jinde. Pozornost chumlu dospělých diváků je tomuto souboji věnována oprávněně. Po prvním dnu má Stalmach z BŠŠ plných šest bodů, za ním šest stíhačů včetně Michala bodů pět. Neděle 11. 5. V první partii proti Řezníčkovi ze Vsetína Míša získává záhy převahu kvality, a to dokonce ještě při plném počtu pěšců na obou stranách. Kdo by ale jen tušil ty konce: po urputném boji Míšovi zůstává převaha kvality, ale dohraná až k poněkud nešťastné koncovce: samotná věž proti střelci. Mistr by uznal remis, Michal teorie neznalý honil střelce. A vyhrál. Osmé kolo s černými proti dvojce turnaje Hákovi z Tábora. Mírná převaha na straně Míši přechází do oboustranné časové tísně, kterou zvládá Michal líp, získává figuru a nakonec elegantně matí v rožku h1. Devátá partie tedy nemůže být proti nikomu jinému než proti dosud neporaženému Stalmachovi a znovu černé. Šance na titul žije, ovšemže jen pro případ vítězství. Míša vychází dobře ze zahájení, kde se otevřelo holandskou, má zdravější pěšce a aktivitu. V tu chvíli jsem si jist, že jsme správně zavrhli variantu rychlé nabídky remízy s jistotou druhého místa. Ale přichází katastrofa. Bílá věž zcela nevinně napadne dámu a Míša to přehlíží. Jediná superhrubka v turnaji, zrovna v tak důležité partii. To je rychlý konec, Michalovo velké zklamání, celkem tedy má 7 bodů, stejně jako čtyři další hráči; tušíme, že záludnosti švýcarského systému a pomocných hodnocení nebudou příliš na naší straně. A nebyly. Domů vezeme brambory. Poznámky na závěr Bydleli jsme úplně jinde než většina účastníků, u Lužnice, kousek od sportovního areálu Komora, kde Míša ve volném čase proháněl koloběžku. Šachy jsme netrénovali, neměli jsme s sebou ani šachovnici; konečně, hodnota mých rad by tak jako tak nemohla být vysoká. Prožili jsme pěkný víkend, v turnaji chybělo trochu štěstí, ale nemohl jsem než chválit.
Zdraví Miroslav Kureš
|