Jak jsme nedobyli Tábor Tisk
Napsal uživatel Miloš Kocí   
Neděle, 11 Květen 2014 21:29

Podruhé (a z důvodu věku naposled) se hráč Lokomotivy Michael Kureš zúčastnil
Mistrovství ČR do 8 let, loni ve Vyškově byl jedenáctý (6/9), letošní ambice byly přece jen
vyšší. Mistrovství se konalo 10. - 11. května 2014 v Táboře v hotelu Dvořák. Organizátoři se 
připravili skvěle, všechno klape, prostředí sálu příjemné, použity zúžené stolky pro děti
s šířkou 70 cm, na figurky dosáhnou. Do bojů nastupuje 81 chlapců a 18 dívek. Hrací čas
2x20 minut s přídavkem 10 sekund za tah.
Sobota 10. 5. První tři partie se slabšími soupeři (Sedlák – Tábor, Blahut – BŠŠ, Hlavina – Nebušice)
Míša zvládá na „své“ třetí šachovnici v bleskovkovém tempu, což ale není příliš ku
prospěchu věci. Po polední přestávce, kdy děti měly možnost se na přilehlém pivovarském
dvoře proběhnout a házet míčky do organizátory připravených maket šachových figur –
což jsou aktivity, které by temperamentnímu Michalovi šlo odepřít jen za sotva
odhadnutelnou cenu – nastupuje s černými k partii čtvrté proti Vašínkovi z BŠŠ uřícený
a méně koncentrovaný. Následně přehlíží, že mu bílí pěšci královského křídla obklíčí
a sežerou střelce. Ztrátu figury pak sice ještě na moment vyrovná, ale na katastrofu už
je zaděláno: soupeřovým pěšcům se uvolňuje bezpřekážková cesta až na osmou řadu.
Vymyslet nelze patrně nic, i když Míša nad partií teď nešťastně sedí – je pozdě. Z třetí
desky je odsunut na čtvrtou, v pátém kole naštěstí hladce zdolává Šafáře z Poličky
a dostává příležitost napnout síly proti Stočkovi z Polabin v kole šestém – tentokrát už na
šachovnici druhé, s černými, přičemž na první se v tomto kole potkávají dosud neporažení
Stalmach z BŠŠ a místní borec Hák, tedy oba výše než Michal nasazení hráči. Partie proti
Stočkovi překrásná, teď se hrajou opravdu šachy. Všichni už dávno dohráli a Míša pořád
se soupeřem bojuje ve vyrovnané, ale oboustranně nebezpečné dámské koncovce
s množstvím pěšců a zakončuje ji efektně: vynucením výměny dam, nádherným
uvolněním izolovaného pěšce, za kterým je nucen se rozběhnout bílý král a nemoha se
rozpůlit, chybí jinde. Pozornost chumlu dospělých diváků je tomuto souboji věnována
oprávněně. Po prvním dnu má Stalmach z BŠŠ plných šest bodů, za ním šest stíhačů
včetně Michala bodů pět.
Neděle 11. 5. V první partii proti Řezníčkovi ze Vsetína Míša získává záhy převahu kvality, a to dokonce
ještě při plném počtu pěšců na obou stranách. Kdo by ale jen tušil ty konce: po urputném
boji Míšovi zůstává převaha kvality, ale dohraná až k poněkud nešťastné koncovce:
samotná věž proti střelci. Mistr by uznal remis, Michal teorie neznalý honil střelce. A vyhrál. Osmé kolo
s černými proti dvojce turnaje Hákovi z Tábora. Mírná převaha na straně Míši přechází do
oboustranné časové tísně, kterou zvládá Michal líp, získává figuru a nakonec elegantně
matí v rožku h1. Devátá partie tedy nemůže být proti nikomu jinému než proti dosud
neporaženému Stalmachovi a znovu černé. Šance na titul žije, ovšemže jen pro případ
vítězství. Míša vychází dobře ze zahájení, kde se otevřelo holandskou, má zdravější
pěšce a aktivitu. V tu chvíli jsem si jist, že jsme správně zavrhli variantu rychlé nabídky
remízy s jistotou druhého místa. Ale přichází katastrofa. Bílá věž zcela nevinně napadne
dámu a Míša to přehlíží. Jediná superhrubka v turnaji, zrovna v tak důležité partii. To je
rychlý konec, Michalovo velké zklamání, celkem tedy má 7 bodů, stejně jako čtyři další
hráči; tušíme, že záludnosti švýcarského systému a pomocných hodnocení nebudou příliš
na naší straně. A nebyly. Domů vezeme brambory.
Poznámky na závěr Bydleli jsme úplně jinde než většina účastníků, u Lužnice, kousek od sportovního areálu
Komora, kde Míša ve volném čase proháněl koloběžku. Šachy jsme netrénovali, neměli
jsme s sebou ani šachovnici; konečně, hodnota mých rad by tak jako tak nemohla být
vysoká.
Prožili jsme pěkný víkend, v turnaji chybělo trochu štěstí, ale nemohl jsem než chválit.

 

Zdraví Miroslav Kureš